Únor 2016

Proč se nevzdávat aneb v jednoduchosti občas krása není

24. února 2016 v 21:09 | Sharon Keith |  Deník

V momentě, kdy začínám psát tyhle řádky, na mě stále ještě vyskakuje žlutý rámeček hlásajíc 'Titulek článku nesmí být prázdný'. Nemám totiž zdání, co bych do toho prázdného okýnka mohla napsat, aby to dávalo smysl a alespoň trochu to vystihovalo to, o čem bych ráda mluvila.

Pravda je, že od začátku roku mám pocit, jako by se svět začal hroutit nebo někde nade mnou stálo něco, co mi ne a ne přát, aby se sem tam od času alespoň v něčem zadařilo. Začalo to zkouškovým začátkem ledna, kdy se mi sice na jedné škole podařilo udělat všechny předměty, co jsem měla v plánu udělat, ovšem na právech to šlo do kopru od chvíle, co jsem zápočet z teorie práva neudělala hned napoprvé. Tak nějak jsem si totiž sestavila harmonogram s jednou zkouškou na týden a naivně si myslela, že ten týden prostě na jednu zkoušku/zápočet bude stačit. Problém nastal ve chvíli, kdy ten test na první pokus nenapíšete, musíte si tak zapsat další termín a ve finále máte během jednoho týdne třeba ty testy 3. To je tak den přípravy na jeden předmět. Já jsem se dokonce snažila naučit celé právní dějiny za dva dny, protože víc času prostě nebylo (a to je teprv něco!).
Aby to ale bylo ještě o něco zajímavější, přidaly se k tomu zdravotní problémy.