Září 2015

Blend #6: Shay Mitchell

27. září 2015 v 15:29 | Sharon Keith |  Blendy


První týden ve škole a dopis z Bradavic

26. září 2015 v 17:23 | Sharon Keith |  Deník
Konečně je víkend a já vám můžu poreferovat o tom, proč tady od neděle prakticky nic nepřibylo. Důvod je prostý - v pondělí mi začala škola. Ne že bych z toho byla nějak nadšená, ačkoliv jsem se na první den na VŠ celkem těšila (respektive tak rok zpátky jsem se těšila, když jsem si myslela, že půjdu na úplně jinou školu). Každopádně pár týdnů zpátky mi přišel dopis (ten z Bradavic!) a udělal mi nakonec pořádnou čáru přes rozpočet (a to doslova, haha).

Signatura #8: Taryn Terrell

25. září 2015 v 15:46 | Sharon Keith |  Signatury

Playlist 0.4: Vypsaná fixa

20. září 2015 v 18:20 | Sharon Keith |  Playlist

Pořád jsem tenhle článek odsouvala (ani nevím proč), a v poslední den prázdnin jsem si řekla, že už bych ho konečně mohla napsat (dokud je ještě čas, že). V předchozím playlistu českých kapel jsem psala, že vynechávám Vypsanou fixu, protože jim budu věnovat celý článek (jinak se totiž obávám, že by byl článek z 90% fixovní :)

No nic. Musím říct, že tuhle kapelu mám asi ze všech českých kapel nejradši. Miluju jejich (dadaické) texty, co kolikrát absolutně nedávají smysl. To je na nich ale nejlepší!
Taky mám z hodně písniček pocity nostalgie. Nejvíc emocí ve mě zanechalo asi album Detaily z roku 2011. Vždycky mi tak nějak běhá mráz po zádech, když ho slyším :)

Diskografie VF je celkem bohatá. Já z toho všeho vybrala celkem 20 písniček, které jsou mé nejoblíbenější. No, a tady je máte!

Blend #5: Demi Lovato

20. září 2015 v 17:23 | Sharon Keith |  Blendy

Editorials #3: Troian Bellisario

20. září 2015 v 11:51 | Sharon Keith |  Editorials

Avatary #6: PLL

20. září 2015 v 11:06 | Sharon Keith |  Avatary

Signatura #7: Rita Ora

16. září 2015 v 12:52 | Sharon Keith |  Signatury

Editorials #2: Shay Mitchell

12. září 2015 v 12:57 | Sharon Keith |  Editorials

Avatary #5: No image

12. září 2015 v 12:32 | Sharon Keith |  Avatary

Darujte čas, je to to nejcennější, co máte

10. září 2015 v 21:10 | Sharon Keith |  Názory

... a to jakýmkoliv způsobem. V poslední době si začínám všímat ohraného klišé typu "nemám čas/dnes nemůžu/už něco mám". Dřív jsem si z toho, když mě takhle někdo odmítl, nic nedělala. Jenže čím jsem starší tím víc si uvědomuju, že "nemám čas" tak ne vždycky znamená, že dotyčný ten čas opravdu nemá.

Vlastně jsem na to přišla asi až ve chvíli, kdy jsem se sama začala vymlouvat na to, že nemůžu. Asi většina z nás zná ten pocit, kdy člověk sedí v pohodlí domova u televize/knížky/čehokoliv ve společnosti svého oblíbeného hrníčku plného čaje (.. čaje, já kafe nepiju!), když vtom zazvoní telefon ze kterého se ozve kamarádka s tím, že je zrovna poblíž a jestli se nechcete sejít.
Jasně, že ve většině případů nechcete. Já ale pevně věřím tomu že to není tím, že dotyčného nechete vidět, ale zkrátka jste jenom moc pohodlní. Vidím to totiž u sebe. Jsem ten typ člověka, co musí mít všechno naplánováno dopředu. Pokud chci jít tedy ven s kamarádkou, musím si to naplánoval minimálně den předem. Jakákoliv spontánní akce mě lehce vyvádí z míry, ačkoliv některé spontánní akce mám ráda. Jsou to ale spíš ty toho stylu, kdy si jdete večer sednout s kamarády do města, zpočátku se celá akce jeví jako běžné poklidné posezení s přáteli, jenže to ještě nevíte, koho za hodinu potkáte, kam se nakonec vydáte a hlavně to, kde se ráno probudíte. Tohle mi nevadí. Asi proto, že prostě vím, že ten večer nebudu doma a budu někde. Někde. Během toho večera většinou nic neočekávám. Z takových chvílí nakonec totiž vzejdou ty nejlepší.

Update: nové ikonky blogu

9. září 2015 v 18:30 | Sharon Keith |  Novinky
Tak jsem konečně splácala hranaté ikonky. Vím, že mi někdo říkal, že by radši použil hranatou/obdelníkovou ikonku, než ty kytičky, co mám. Rozhodla jsem se teda vyrobit i pár takových ikonek. Vůbec mi teda nešly, chtěla jsem tam nacpat tu svojí slavnou kytičku, jenže se tam prostě nevešla. Ještě jak jsou ty patvary vykousaný, tak to prostě nešlo udělat tak, aby se tam pak vešel i text.

Tady je teda pár nových ikonek, snad někomu budou vyhovovat víc :)

Signatura #6: Demi Lovato

9. září 2015 v 12:59 | Sharon Keith |  Signatury

Fanklub

8. září 2015 v 20:27 | Sharon Keith |  Novinky

Už delší dobu si pohrávám s myšlenkou tohohle fanklubu. Vím, že třeba blogger má odběry, což ale blog nemá, takže je vlastně nemožné mít nějaký seznam blogů jakožto 'pravidelných čtenářů'. Tohle mě napadlo ve chvíli, kdy jsem začala objevovat svoje I'm fan of... ikonky na blozích ostatních a říkala jsem si, že je trochu nefér, když mi někdo prakticky dělá reklamu, ale já jeho blog nijak nepropaguju. Proto jsem se rozhodla vytvořit tenhle seznam, kde bych chtěla dát prostor všem, kteří můj blog nějak podporují.

Původně jsem sem chtěla přidat všechny blogy, o kterých už vím, že u sebe mají mojí ikonku, ale pak jsem si řekla, že ne třeba každý by chtěl, abych ho takhle jen tak napsala na nějak pofidérní seznam. takže to celé nechám na vás :)

Inscriptions #3: Wanna be?

6. září 2015 v 14:28 | Sharon Keith |  Inscriptions

Signatura #5: Lucy Hale

5. září 2015 v 13:06 | Sharon Keith |  Signatury

Avatary #4: Back to school

1. září 2015 v 19:35 | Sharon Keith |  Avatary

Kde je dopis z Bradavic?

1. září 2015 v 16:59 | Sharon Keith |  Deník

Dlouho jsem si nevylila srdíčko a teď mám pocit, že je na to ten správný čas. (A taky když nemůžu napsat tuctový back to school článek, musím si vymyslet alternativu!)

Víte co to je být po třinácti letech prvního září doma? Je mi smutno. Jsem vlastně doma od května a už v červnu mi bylo smutno z toho, že v červnu nebudeme ve škole, protože červen je vždycky nejlepší (i když vás všichni honí kvůli známkám). Vtip byl taky v tom, že všichni, co ještě do školy chodili, říkali, jak nám, maturantům, závidí, že už do školy nemusíme. Taky jsem měla období kdy jsem přemýšlela nad tím, jestli by nebylo nejlepší jít k maturitě až v září - aspoň bych třeba měla lepší skóre, než co jsem měla.. Pak jsme ale spolu s dalšími spolužáky došli k závěru, že v září je to i tak na nic a že i s těma známkama, co máme, můžeme pořád bejt za hvězdy, že jsme dali maturitu napoprvý.
Takže už nad tím radši nepřemýšlím - stejně jsem pochopila, že nějaký maturitní vysvědčení vůbec nikoho nezajímá. Respektive nikoho nezajímá to, co na něm máte napsáno.

Teď mě pro změnu sužuje něco jiného. Od konce září nastupuju do Prahy na ekonomku (kam se mi hrozně chce, samozřejmě). Dobrý. Jenže asi týden zpátky jsem viděla svůj rozvrh. A to už tak dobrý není.